8. kapitola - *Nemrtvá*

25. srpna 2014 v 21:51 | Miti |  *Nemrtvá*
Tak jsem to stihla :D Doufám, že se vám bude líbit :)

Další den jsem nijak zvlášť nevnímala - našla mně nějaká paní, zavolala záchranku, ta to vzdala (nemám žádný puls), pak mně odvezli někam (nejspíš pohřební stanice), tam mně převlékli (fůj), a pak už jsem jen slyšela, jak o mně mluví nějaký chlápek na mém pohřbu. Nemohla jsem se sice podívat, ale podle zvuků to vypadalo, že tam je lidí celkem dost - když už dělali, že mně neznají před tím, tak proč se namáhat mi jít teď na pohřeb?

Každopádně, teď jsem na tom starém nádraží a čekám na Matta, aby mně odvedl k jeho klanu. Támhle je.

Překvapivě zase v hnědém obleku a k tomu do barvy laděný klobouk, všechno mu to ladilo k očím. "Ahoj." pozdravil.

"Ahoj, nemohl jsi mi alespoň říct, že mně chceš zabít?" no chápejte, tohle se neděje každý den.

"Promiň, ale to by nebyla legrace. Sledovat tě při tom, jak čteš tu esemesku, bylo k popukání."

"Cože?"

"Přece sis nemyslela, že bych tě nechal samotnou. Ale to je jedno, pojď. Támhle je tvůj nový domov." ukázal na starý hotel, který se používá stejně jako nádraží.

Zvenku to vypadalo, jako by se mněl hotel každou chvíli rozpadnou, ale zevnitř byla budova moderní. Nádherné lustry, gauče, stoly a mnoho dalších. Okna byla samozřejmě zadělaná dřevěnými prkny. Do teď to vypadalo jako z pohádky, dokud se najednou neobjevili všichni upíři z klanu, aby mně poznali.

"Čau parto, tak tohle je Jessemine. Jess, tohle je tvoje nová rodina. Poznej se s nimi sama, protože kdybych ti tu každého vyjmenoval, stejně by sis to nezapamatovala." Matthew se na mně usmál, pověsil si kabát na věšák, který se táhl přes celou stěnu a odešel do nějakého pokoje, který odsud vypadal, jako kuchyně.

Najednou se z chumlu lidí vynořila malá drobná dívka - asi o půl hlavy menší než já - s krátkými černými střapatými vlasy a zářivě modrýma očima, která ke měn přiběhla, chytila mně pod paží a odvlekla tam, kde se před chvílí ztratil Matt.

"Ahoj, já jsem Lena a tohle je Stella." Lena ukázala na dívku, která - podle všeho - šla celou dobu za námi. Byla asi stejně vysoká jako já, měla dlouhé blonďaté vlasy světle modré oči.

"Ahoj." pozdravila jsem obě.

Lena a Stella mně zavedly do nejvyššího patra a ukázaly mi svůj pokoj, kde byla jedna volná postel.

"Tahle postel je pro tebe, dneska dorazila. Ještě s námi bydlí Sarah a Tina, ale ty si zamiluješ, ostatně, jako všechny tady." hodila po mně ten snad nejzářivější úsměv, který jsem kdy viděla a odvedla mně k mé posteli, u které byl postaven obrovský modrý kufr - můj kufr.

"Co tady dělá můj kufr?" divila jsem se.

"Matt pro něj byl ve tvém pokoji, vždycky to tak dělá. Pokud budeš chtít nové oblečení, tak klidně, ale tohle je to, které jsi měla ve skříni." vysvětlila mi Lena.

"A máme ti vyřídit, že tě máme pozdravovat od tvého brášky, Joeho." ozvala se nesměle Stella.

"Super, děkuju holky." usmála jsem se na ně.

"Jak to, že je to tady tak vybavený?" udivovalo mně, kde na to vzali.

"To Matt. Má známého - upíra, Samuela, ale všichni mu říkáme Sam, který má vlastní designérský obchod, jak pro lidi, tak pro upíry. Ale teď musíš jít s námi." řekla Lena.

"A kam?" nechápala jsem, chtěla jsem si vybalit.

"Do kuchyně. A potom tě musíme seznámit s nejdůležitějšími upíry." vysvětlila. Jednu věc jsem ale nepochopila, k čemu jim je kuchyně.

Jakmile jsem do ní vkročila a Lena otevřela ledničku - jednu z mnoha - tak jsem pochopila. Byly plné krve. "Matt a několik dalších upírů dělá na dárcovství krve." vysvětlila mi Stella.

Lena vyndala tři pytlíky krve a odvedla nás do pokoje, kde nám pytlíky rozdala. "tak aby bylo jasno, Isaac je můj a je to támhleten kluk," ukázala na druhou stranu na kluka s hnědými vlasy, který k nám stál zády. "a Jeremy je Stelly, ačkoliv on o tom neví." ukázala na blonďatého kluka se zelenýma očima, který mluvil s Isaacem. Oba stáli k nám zády, protože řešili něco s Mattem, který si nás pro změnu nevšímal.

Napila jsem se z pytlíku, dobře, vypila jsem ho celý. Vyhodila sáček do nejbližšího koše, řekla holkám, že musím na chvilku ven a vyšla jsem ze dveří. Kousek od starého nádraží - a od hotelu - je jeden nepoužívaný park, tak jsem tam vyrazila. Mám sice ráda společnost, ale tady bylo lidí - upírů na můj vkus až moc.

Sedla jsem si na jednu z laviček a koukala do stromu, když se z poza toho stromu objevil kluk. Měl světle hnědé vlasy s blonďatými melíry, zastřihnuté trošku jako Justin Bieber, ale tenhle kluk byl daleko hezčí (promiňte, ale já nejsem fanoušek Justina Biebera) a měl čokoládově hnědé oči, které na mně upřel, hned jak si všiml, že na té lavičce někdo sedí.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Jakou povídku čteš?

*Nemrtvá* 27.3% (6)
Kouzelná země 13.6% (3)
Obě 59.1% (13)

Komentáře

1 Nats Nats | E-mail | Web | 25. srpna 2014 v 23:03 | Reagovat

Konečně! :D Hodně jsem se na to těšila a teď se těším ještě víc na tu další :D A nový záhadný kluk :O To bude ještě zajímavé :)) A jsem zvědavá jestli se dají Jess a Matt dohromady :o :)

2 Free Free | Web | 26. srpna 2014 v 13:28 | Reagovat

Zatím to vypadá na pohodovou rodinu, ale beztak se něco stane :D . Každopádně to je supr a těším se na další :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama