7. kapitola Kouzelná země

18. září 2014 v 17:37 | Miti |  Kouzelná země
Ahojky, tak jsem to dopsala, i když jsem si to musela přeposílat přes mail a tak :) doufám, že se vám to bude líbit a že co nejdříve dodám ještě *Nemrtvou* ale za chvíli mě čeká aikidó, takže ahoj :)


Otočila jsem se za hlasem, který se zeptal na Beatrisino jméno. "Ano, to byla Beatris LaFonte." Odpověděla jsem.
"Potřebuji s ní mluvit. Neměla bys na ní být tak zlá, když jsi její kmotřenka." řekl klidně.
"Ty to nechápeš, viď?" zeptala jsem se ho ostře a on zvedl ruce nad hlavu, jako by se vzdával.
"Lin, klid, jo? Já jen nechci, abyste na sebe byly zlé."
"Andrew, ona mi ublížila a vůbec jí to nevadí. To to nechápeš?" musela jsem zase zamrkat kvůli slzám.
"Já to chápu, také nevycházím s hodně lidmi. Ale vy nás můžete zachránit pouze, pokud spolu vycházet budete."
"Jak jsem řekla, mně do toho netahej." a odešla jsem domů.
Než jsem si stačila v hale zout boty, už se ozvalo klepání na dveře.
To si snad ze mě dělá srandu! Zanadávala jsem v duchu.
Otevřela jsem dveře a už jsem chtěla zařvat, ať už mně konečně nechá být, ale za dveřmi stála bratrova přítelkyně.
"Ahoj, Lindsay." pozdravila mně.
"Ahoj, Jeannie." najednou se kolem mně, jako tornádo prořítil můj bratr, vzal Jeannie za ruku a zabouchl za nimi dveře, čímž jsem se opět ocitla sama uprostřed haly. Abyste to pochopili, Jeannie nikdo neznal, jenom já. Bratr nechtěl, aby se to dozvěděli rodiče, protože by Jeannie, kvůli jejím příliš krátkým sukním, mému bratrovi nepovolili.
Šla jsem tedy do svého pokoje a hodila tašku ze školy do rohu. Začala jsem se prohrabovat učením, abych si udělala alespoň nějaký ten úkol do školy, když v tom, se mi zdálo, že s tím pokojem není něco v pořádku. Prostě jsem ucítila něco, jako instinkt, který mi napovídal, že je tady něco divného. Otočila jsem se na své otočné židli, když jsem se najednou zastavila. Chvíli jsem ani nevěděla, na co se to vlastně celou dobu dívám, ale pak mi to došlo. Přede mnou byla moje malá knihovna. Nějaké ty dívčí romány, fantasy a tak, ale byla tam jedna kniha, kterou jsem nikdy neviděla.
Vstala jsem ze židle a šla ke knihovničce. Vzala jsem do ruky velikou, v kůži zabalenou knihu. Kde ta se tu vzala? Vážně, tuhle knihu jsem jak tě živ, neviděla. Zadívala jsem se na zlatý nápis, který nesl název knihy - Kouzelná země.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Free Free | E-mail | Web | 21. září 2014 v 13:13 | Reagovat

Ohhhhh to vypadá, že se konečně něco dozví o té jiné zemi :D No už se nemůžu dočkat další kapitoly :D :-)

2 Miti Miti | E-mail | Web | 21. září 2014 v 15:39 | Reagovat

[1]: no...sice jsm to ještě nedomyslela, ale asi bych chtěla, aby se už konečnė dozvěděla, jak ta země funguje :D jáj, tak to jsem ráda :-)

3 Adelaide R. Adelaide R. | 23. září 2014 v 15:16 | Reagovat

Povedené! Nemůžu se dočkat další kapitoly. A kouzelné knihy v povídkách já ráda :D vždycky se z toho něco vyklube, tak jsem zvědavá na pokračování :D

4 Miti Miti | E-mail | Web | 23. září 2014 v 15:29 | Reagovat

[3]: Jsem moc ráda, že se ti to líbí :D no, uvíś :D

5 Slečna Postradatelná Slečna Postradatelná | E-mail | Web | 29. září 2014 v 22:10 | Reagovat

Nó jo, vždycky to začne nějakým literárním objevem, ale což :D Linin brácha je jako já, teda pokud se vemou v potaz kluci a jejich špatné stránky 3:D :D Skvělá kapča, zítra se vrhnu na další ;)

6 Miti Miti | E-mail | Web | 29. září 2014 v 22:18 | Reagovat

[5]: jsem ráda, že se ti to líbí :D No, Lin je psaná podle mně, jsem to já a její brácha je prostě můj bratr, když s námi ještě bydlel :D on je starší než v povídce, ale postava, jako taková je stejná :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama