11. kapitola - Kouzelná země

7. listopadu 2014 v 11:34 | Miti |  Kouzelná země
Achoj, moc se Vám omlouvám, že jsem sem dala tuhle kapitolu až teď, sice jí mám už nějakou dobu napsanou, ale prostě jsem se k tomu nedostala :/
P.S.: hlásím, měla jsem - a možná ještě mám - tak nějak divnou poetickou náladu, takže některé části znějí...divně, na můj vkus trošku moc básnicky, ale snad se Vám bude líbit :)



"Au, sakra!" Zaklela jsem, při bolestivém pádu na travnatou zemi.
"To snad ne!" Uslyšela jsem Beatris, "můj nehet!" Bea si začala horlivě ošetřovat svůj, dle mého názoru umělý, nehet, který se jí nešťastnou náhodou zlomil, chudinka.
Rozhlédla jsem se kolem sebe. Tohle místo znám. Pomyslela jsem si. Jistě, tohle místo jsem viděla v tom snu, ve kterém se mi zdálo o Kouzelné zemi. Tehdy to začalo. Ta obrovská a nepochopitelná změť jmen: Andrew, Dileandra, Mirassele, Neel a mnoho dalších. Ve snu jsem se procházela právě po téhle trávě, zahlédla jsem zde poprvé Andyho s Lorencem, Andy říkal něco o nějaké výpravě. Tehdy jsem to nechápala, teď už vím, šel hledat mě a Beatris. Z přemýšlení mě vytrhl Andyho hlasitý kašel, "mohli bychom jít? Královna Vás bude chtít vidět." Řekl sípavým, sotva slyšitelným hlasem.
"Jistě, chceš nějak pomoct?" Zeptala se Beatris. Ano, taky mě to překvapilo, Bea chtěla Andymu vážně pomoct!
"Ne, zvládnu to." Řekl Andrew. Více se o nás nestaral a vyrazil stejnou cestou jako v mém snu. Šel k tomu obrovskému paláci.
S Beatris jsme vyrazily za Andym. Prošly jsme lesem, až jsme došly na okraj té pastelově barevné části - vílí části, jak jsem později zjistila. Zahlédla jsem, jak se Andrew snaží protlačit davem víl a jiných bytostí k paláci. Těsně před palácem padl na kolena. Já i Beatris jsme se rozeběhly, co nejrychleji nám naše zavazadla dovolovala. Já, jelikož jsem měla méně zavazadel, jsem chytila Andrewa za loket a pomohla jsem mu do paláce, kde nás zastavila stráž, kterou tvořili dva muži. Oba měli nádherná světle žlutá křídla a zbroj.
"Promiňte, mohli bychom vstoupit?" Zeptala jsem se a důrazně se podívala na sotva stojícího Andrewa.
"To je Andrew Prior!" Vytřeštil oči jeden ze strážných.
"Bingo! To nás vážně nenapadlo!" Užasla Beatris hlasem, který doslova přetékal sarkasmem.
"Mysleli jsme, že už je mrtvý." Řekl překvapeně, ačkoliv stále s ledovým klidem druhý strážný.
"Ke smrti už nemá daleko, tak nás, sakra, pusťte za královnou!" Vložila jsem se rázně do hovoru.
"Ale to nesmí! Bez princezny a její kmotry z proroctví mu hrozí smrt! Ať přijde, až je najde a Vy-" zasekl se uprostřed věty strážný a jeho ledový klid vystřídal zděšený výraz a dokořán otevřená ústa. "Jak se jmenuješ?" Zeptal se blondýnky, stojící po mém boku, když se mu konečně podařilo složit smysluplnou větu.
Bea jen pohodila svou zlatou hřívou, zvedla povrchně bradu a řekla: "Jmenuji se Beatris LaFonte, jsem princezna Kouzelné země. A teď," zvedla prst a oba strážní jí viseli na rtech, dokonce i Andrew pootočil hlavou, aby dříve slova uzřel, než uslyšel, "teď, nás pusťte!" Neřvala, to nikoliv, ale tón a důraz, jaký na slova kladla, přinutily strážné lehce povyskočit a div se nepřetrhli, aby ohlásili princeznu co nejdříve a u toho se dokola omlouvali mně i Beatris, že nás hned nepoznali.
Po ohlášení nás odvedli do největšího sálu, jaký jsem kdy viděla. Celá místnost byla zbarvena do zlato-bílé a ze stropu visel obrovský křišťálový lustr. Přesně naproti dveřím byl veliký trůn a na něm seděla překrásná žena. Měla dlouhé zlaté vlasy, ale ne takové jako Beatris, nebyly blonďaté, nýbrž jako by byly z opravdového zlata se stříbrnými melíry. Doslova kobaltově modré oči se na nás dívaly s láskou, důkazem tohoto citu byla i ústa, na kterých byl vidět lehký, přívětivý úsměv. Na sobě měla bílé šaty, podobné svatebním, ve kterých bylo všito pravé zlato a diamanty. Teprve v tuto chvíli jsem si uvědomila, proč mi tato žena připadá tak povědomá, byla stejná jako Esmeralda, pouze v jiné kombinaci barev.
"Zdravím vás." Žena vstala a zvětšila svůj krásně bělostný úsměv. "Jmenuji se Mirassele a jsem královna Kouzelné země. Vy tvrdíte, že jste Beatris-Graciele LaFonte a Lindsay-Gisquetta LadyFairywell?" Zeptala se Mirassele.
"Počkat," ozvala jsem se," Lindsay-Gis-co? Jmenuji se Lindsay Kerryová."
"To si myslíš ty. Pokud jsi opravdu Beatrisina kmotra, pak ti toto jméno náleží. Lindsay Kerryová bylo tvé jméno mezi smrtelníky." Vysvětlila, ale najednou vytřeštila oči, "To snad ne!" Zavřískla neuvěřitelně vysokým hlasem a přiběhla k Andrewovi. "Michaeli! Odveďte ho ihned na ošetřovnu a pošlete pro Pauline!" Rychlostí blesku se vedle Mirassele objevil jeden ze strážných, vzal Andrewa do náruče a odletěl někam ze sálu pryč.
"Kdo je Pauline?" Zeptala jsem se netrpělivě.
"Pauline je čarodějka, hlavně ohledně bylinek a lékařství." Odpověděla mi se skelným výrazem. Poté si ale mě a Beatris pořádně prohlédla, "takže jste to opravdu vy?" Zeptala se, utírajíc si slzy.
"Ano." Odpověděly jsme s Bea současně.
"Pak mě tedy následujte." Mirassele roztáhla svá veliká, průhledná křídla a vzlétla těsně nad zem. Já a Bea jsme ji následovaly až do patra do jednoho pokoje. Když Mirassele otevřela dveře, naskytl se nám pohled na nádherný pokoj se dvěma jeden a půl lůžkovými postelemi a velikými skříněmi a psacími stoly. Vše v pokoji bylo sladěno do blankytně modré. Ihned jsme se vrhly k postelím. Ke mně do postele přiskočila Nelly a k Beatris Shannon a všechny čtyři jsme během několika minut usnuly.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Jakou povídku čteš?

*Nemrtvá* 27.3% (6)
Kouzelná země 13.6% (3)
Obě 59.1% (13)

Komentáře

1 Tina Tina | Web | 7. listopadu 2014 v 16:49 | Reagovat

Jupí...další kapitolka :D díky. Hrozně jsem se těšila, myslím, že se zase povedla. Doufám, že Andrew bude v pořádku....a promiň, ale já mám chuť nejradši Beatris vrazit pěknou facku, možná dvě....ta mě tak, štve. Doufám, že sem brzo hodíš pokračování..... :-)  ;-)

2 Miti Miti | E-mail | Web | 8. listopadu 2014 v 12:44 | Reagovat

[1]: jsem moc ráda, že se ti to líbí :-) další kapitola.. jsem asi v polovině, takže by se tu mohla během příštího týdne objevit ;-)

3 Nats Nats | E-mail | Web | 8. listopadu 2014 v 14:21 | Reagovat

Ahoj, nominovala jsem tě do blog tagu :) Tuhle povídku už jsem začala číst a zatím se mi hodně líbí :) A nejvíc se těším na pokračování Nemrtvé :) Prostě po tom co se stalo v minul kapitole jsem nedočkavá na pokračování :D

4 Miti Miti | E-mail | Web | 8. listopadu 2014 v 16:29 | Reagovat

[3]: achoj, na tag mrknu a pokusím se ho splnit :) jéj, to jsem ráda, že se ti to líbí :) a Nemrtvá...chci přidat dalśí kapitolu, ale já prostě nevím, o čem by měla být :(

5 Free Free | E-mail | Web | 8. listopadu 2014 v 19:21 | Reagovat

Fakt super. To je aspoň palác kurnik :D Každopádně jsem zvědavý jak se to bude vyvíjet dál :-) , ale chudák Andrew má už na kahánku :-(

6 C.V.O.K. C.V.O.K. | E-mail | Web | 10. listopadu 2014 v 19:58 | Reagovat

Teda pááááni... Tomu sa hovorí efektný príchod. Kráľovná vyzerá byť veľmi milá, jej kráľovstvo očarujúce a Beatris... vážne pomohla Andrewovi? o-O čo to do nej vošlo? žeby to predsa len nebol taký sretený prípad, ako pôsobí? a dúfam že sa z toho chlapec dostane, je to sympaťák... neubližuj mu veľmi dobre? :D Neviem sa dočkať pokračovania :)

7 Miti Miti | E-mail | Web | 10. listopadu 2014 v 21:09 | Reagovat

[6]: Královna je přesný opak své sestry, takže jo, je super :) ...a Beatris, nech se překvapit, ne všichni jsou tací, jací se zdají být ;) ...a neboj, sama bych Andymu neublížila, mám ho ráda :D ...jéj, díky, snad ho dopíšu co nejdřív ;)

8 Slečna Postradatelná Slečna Postradatelná | E-mail | Web | 13. listopadu 2014 v 15:26 | Reagovat

V posledních třech odstavcích se ti hodně opakuje neplnovýznamové sloveso 'být', ale to je jen detail. Už jsem měla strach, že Andy cestu nezvládne, ale vypadá to, že má vážně tuhý kořínek. Zkus se příště pustit 'na tvrdo' do popisu sídla, ale jinak se mi to líbilo. Pasáž se stráží obzvlášť :)

9 Miti Miti | E-mail | Web | 13. listopadu 2014 v 17:57 | Reagovat

[8]:hah, to je možné, omlouvám se :/
No jo Andy je prostě šikula :D Jo, já vím, ale prostě neumím popisovat krajinu a budovy, ale pokusím se ;) jéj, díky :)

10 Litteris Litteris | E-mail | Web | 18. listopadu 2014 v 15:55 | Reagovat

Páni :D že bych začla číst i tuhle povídku? :'D moc se mi líbí ;)

11 Miti Miti | E-mail | Web | 18. listopadu 2014 v 21:25 | Reagovat

[10]: budu jedině ráda, když jí budeš čist a jsem ráda, že se ti líbí :-) :D

12 Litteris Litteris | E-mail | Web | 19. listopadu 2014 v 16:49 | Reagovat

[11]: No tak dobře!! :33 :D jde se ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama