Komentáře

1 Taychi Taychi | E-mail | Web | 3. srpna 2016 v 14:11 | Reagovat

Zasmála jsme se od srdce, protože jsem taky před tanečními šílela. Protože naše třída chodila a někteří z nás ještě chodí do jedné z prvních tanečních škol v  ČR, a naše lektorka je její zakladatelka, tož taky dáma v letech, ale někoho tak skvělého jsem neviděla už dlouho. Má smysl pro etiketu, ale dokáže pochopit i mladé. Rukavičky kluci nemuseli nosit na lekce, ale na prodloužené ano. A stejně si je většina sehnala. Stejně tak motýlek, mohla být i kravata, motýlek jen na prodloužené, což přítelovi nedělalo problém, ten má jedině motýlky. Vybrat pánský oblek je taky těžké, ani bys nevěřila, kolik špatných obleků jsem v tanečních viděla. A ty dva tři knoflíky, jsou prostě styly. Anglický, italský atd. A musí se to pořádně zvážit, protože se v něm člověk musí cítit pohodlně, ale zároveň nesmí vypadat jako vidlák, co jde na hasičský ples. Nám lekce začínaly až v říjnu, šaty jsem sháněla dva týdny před. Měla jsem zezečátku dvoje. Jedny tmavěmodré po kolena, se spodničkou, mám je i na fotce z jedné prodloužené, uvidíš je, pokud si zkusíš přečíst články, které ti sem hodím, rychle jsem našla ty, které se tanečních nějak dotýkají. :-) A pak jedny černé ze zootu s krajkou na konci. Také po kolena. Šaty po kolena jsou nejlepší, protože moc neodhalují, ale zase si po nich nešlapeš. Navíc se při tancování člověk zapotí. V teniskách by se ti dobře netancovalo! Já měla do tanečních podpatky poprvé, mám tuším 4 nebo 5 cm. A zamilovala jsem si je, nosím je i mimo taneční. Zkoušela jsem tancovat v polobotkách a to nejde, holka u toho vypadá jako kdyby byla slon v porcelánu. Nikdy jsem si nedělala účesy, ani na prodlouženou, protože jsem na to neměla vlasy. A ani jsem se nelíčila. Kromě prodloužené, to mě přítelova máma trochu nalíčila a na jedné prodloužené jsem měla jen červenou rtěnku viz fotka. Neměla jsem stálého tanečního partnera, ale většinu času jsem protancovala s přítelem. On měl taneční loni a dělal instruktora, ale často jsme měli nedostatek kluků, tak mohl se mnou tančit. S jinými kluky mě to prostě nebaví a všimla jsem si, že i u nás měli prostě časem lidi vyhlídnuté ty, pro které si rádi chodí. Spolužačka se dala dohromady na tanečních s jedním spolužákem z béčka, jsou stále spolu. A já jsem docela dřevo a nemám sluch. Poznám třeba co na tu hudbu mám tancovat, ale rytmus už fakt ne.A přesto jsem si taneční užila a šla ještě o další dva kurzy dál. A šla bych ještě (u nás všechny možné kurzy podle úrovní zdatnosti můžeš dohromady dělat tři roky :-D), ale na to člověk potřebuje už mít fakt cit, což já nemám a sama bych neodtancovala ani fň. Takže boty jedny černé, kabelka jedna černá, šaty dvoje, pak troje. A užila jsem si nejlepší část druháku, která se mi protáhla místo do ledna až do září, protože ještě mě dvě lekce čekají po návratu do školy. :-) A poznala jsem tam i lidi  z jiných tříd od nás a viděla spolužáky ze základky a tak. A stálo to za to, tak se nenervuj. Nikdo tam nejde jako profík, všichni začínají. Ale dám ti radu. Waltz se tancuje v těsném držení, žádný další člověk se mezi vás nevejde! Učí se to v první lekci a stejně to u nás spousta lidí ani do stříbra nepochopila. :-D
http://taychimono.blogspot.cz/2016/01/lzice-v-batohu-rukavice-na-nohach.html
http://taychimono.blogspot.cz/2016/01/jak-doslo-na-lamani-retezu.html
http://taychimono.blogspot.cz/2016/02/otec-je-hrd-pych-aneb-jak-jsem.html
http://taychimono.blogspot.cz/2016/05/co-nenadrobim-to-taky-uklidim.html

2 Miti Miti | E-mail | Web | 3. srpna 2016 v 18:54 | Reagovat

[1]: Jéj, tak to se nedivím, že jsi šílela, ale jsem ráda, že jsem tě pobavila :D
Nevím, jestli bych já poznala špatný oblek, ale věřím, že takové jsou, jen mi to nic neříká. Přijde mi, že jsou všechny stejné, na rozdíl od šatů.
Za odkazy děkuju, určitě se mrknu ;-)
Jo, já věřím, že se na těch botách naučím, ale nějak budu doufat, že se na nich nepřizabiju, protože na nich chodit neumím. Vždycky jsem měla radši ty tenisky, no.
Podle mě budeme mít taky možnost střídat se, budeme se muset střídat, myslím. Ale radši jsem tam šla s kámošem Víš co, takový ten pocit, když je každý v páru a ty jen sedíš a koukáš, protože tebe do páru nikdo nechce...tomu jsem se chtěla vyhnout. Přišlo mi to dost pravděpodobné. Ale pravdou je, že nevím, kdo půjde do stejné Taneční školy jako já, takže tam možná někoho budu znát, takže třeba se i střídat budeme :D
Hah, já mám hudební HLUCH, takže pokud po mně bude někdo chtít, abych se seřadila do rytmu, tak to nedopadne dobře :D Ale to nějak půjde...snad, budu si počítat a kdyžtak to svedu na toho kluka, že on mě blbě vedl :D
Já se toho sice bojím, ale strašně se tam těším :) Uvidím, jaké to bude, koho nového tam poznám a tak. Taneční jsou něco jako lyžařský kurs, když to nezažiješ, jako bys nežila (nebo jako Nektar z Percyho Jacksona). Prostě to k tomu životu patří a člověk toho tam spoustu zažije :-)
Nevím, jestli to bude tím, že já se nebudu chtít přiblížit k tomu klukovi nebo on ke mně :D Ale každopádně, díky za radu :-D

3 Taychi Taychi | E-mail | Web | 5. srpna 2016 v 13:04 | Reagovat

[2]: Musíte, ale taky ne, záleží, jak budete na očích :-D. Ten pocit, kdy sedíš a koukáš, znám. Když jsem chodila do základních tanečních, tak byl většinou poměr holek a kluků stejný, protože kluci můžou u nás chodit i na jiný kurzy, tak chodí, což je tak fajn, že je i poznáš... :-D Přítel tedy jako instruktor pro mě jít nemohl. Ale pak se ty počty trochu pomíchaly a vždy jsem zbyla na instruktora. Jako když jsem seděla, on si pro mě někdo došel, ale nebyla jsem ta první holka, o kterou se pralo pět kluků a utíkali, aby se k ní dostali :-D.  Ale v pokročilejších jeden vysoký (já sem mu tak pod prsa) mě jednou ukořistil se slovy: Konečně tě ten instruktor pustil. A nutně se mnou musel tancovat, i když mám takový výškový rozdíl. Jeden z nejlepších týpků z paralelní třídy na gymplu. Chce bejt knězem, ale rád s holkama tančí :-D. A nechtěl poslouchat, že to fakt neutancujem, že má veliké nohy a já jsem moc malá. Až poznáš valčík a polku, uznáš, že tohle fakt s velikostními rozdíly jde blbě, ale dali jsme to a dlouho jsem se tak nezasmála. A asi bych do toho nešla, kdybych v sobě neměla nějaké to víno :-D
Já na lyžáku nebyla:-D

4 Miti Miti | E-mail | Web | 5. srpna 2016 v 13:30 | Reagovat

[3]: Jáj, tak to muselo být dobré :D Nevím, já se pokusím o to, abych tam nezůstala sama, ale je m jasné, že taky nebudu zrovna ta, o kterou se poperou, to mi nehrozí :-D
S tím výškovým rozdílem nebudu mít problém, pokud budu tancovat s klukem, se kterým za jdu, protože ten je vyšší asi o půl centimetru a to, když jsem v teniskách, takže budu vyšší -.- :-D
Ty jsi nebyla na lyžáku? Proč? Je to bezva :33 To, abys začala cestovat v čase a na ten lyžák jela :D

5 Taychi Taychi | E-mail | Web | 6. srpna 2016 v 16:51 | Reagovat

[4]: Protože na základce jsem na takové akce nejezdila, žádné třídní výlety, protože jsme třídu nesnášela, dle mámy čirá povýšennost nad ostatní, ale když ti někdo řekne, že jsi mentálně zaostalá, protože seš šprt, tak se ti s takovýma lidma nechce nikam jezdit. A už vůbec ne, když lyžovat neumíš a nechceš s nimi trávit na pokojích čas v alkoholovém opojení. A v prváku na gymplu opět bála jsem se lyží a k tomu všemu i přes super kolektiv, na adaptačním kurzu jsem celý tři dny prozvracela z nervozity, bála jsem se, že to bude to samé, tak jsem nejela. A oni mi to nikdy nevyčetli. Ale jela jsem na psychokurz (máš jedno téma, u nás letos řešení konfliktu a jedeš do se školním psychologem řešit do nějaké prdele, kde se hrajou hry, chodí ven a víš, co se děláš po večer... takž to překřtili na alkokurz), kde mi teda taky bylo blbě, ale z úplně jinýho důvodu :D

Máš dobré, že jsi normálně vysoká. Já mám okolo 160, takže každý kluk na mě byl dlouhý :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.